V půl šesté ráno
jsme se vysypali z autobusu a Marťa hned domlouvá tuktuk. V tomhle
je neskutečně akční. Já se zatím rozkoukávám a zajišťuji
bezpečnost s kloboukem zaraženým hluboko do čela. Nasazovat si
sluneční brýle pro zvýšení efektu drsného hocha nemá smysl,
protože je tma jako v pytli. Když si uvědomím, že jsme v Laosu a
lidé jsou zde opravdu milí a laskaví, odhazuji poslední zbytky
ostražitosti a nasedáme. Do centra je to kousek, jsme u hostelu My
Lao Home za deset minut. V recepci nám řeknou, kde si můžeme
uložit věci a umýt se, pokoj bude připravený po dvanácté
hodině.
Na ulicích klečí
mnoho lidí s košíčky rýže a jiných potravin a očekávají
procesí mnichů, kteří takto každé časné ráno obchází město
s proutěnými košíky, kam si ukládají potravinové dary.
Zastavujeme se na ranním trhu a dáváme oblíbené lao kafé. V
Lonely Planet se píše, že v Luang Prabangu je mnohem dráž než v
jiných oblastech. My si to nemyslíme. Umíme a nebojíme se jít
tam, kam chodí obyčejní lidé. Jíme a pijeme za směšné ceny
proti těm, které jsou v podnicích pro turisty hned u dražších
hotelů.
Než nám připraví
pokoj, máme spoustu času obejít chrámy, projít se po nábřeží
Mekongu a v uličkách starého města, kde i poobědváme tak
výborné laoské jídlo, že se mi ještě teď zbíhají sliny.
Kousky vepřového masa, zázvor, cibule, chili, ústřicová omáčka,
mňam! Cena? Poloviční proti turistickým restauracím. Pak ještě
procházíme krámky stříbrotepců, kteří jsou zde vyhlášení
svou zručností, zajdeme na mango shake bez cukru k prodavačce,
která má na domě nad sebou velké slunce a udělala shake hustý
jako přesnídávku. Tak sem se ještě vrátíme, protože ho dělá
nejlepší.
Když se ubytujeme,
krásný, tradiční exteriér i interiér, odnesu prádlo do
protějšího gesthousu k vyprání. Chtějí jen 2USD za 2 kila
prádla k vyzvednutí za 24 hodin. Naší spokojenost naruší náhlá
zpráva z ubytování na ostrově Koh Chang v Thajsku, kam se budeme
přesouvat pozítří. Prý neobdrželi finanční garanci a proto je
rezervace zrušena! Tak v tu chvíli jsem myslel, že se pose..!
Rezervace je zaručena kreditní kartou, ta je v pořádku, v
podmínkách mají, že mohou zaslat informaci k úhradě PayPalem,
nic neposlali, prostě to tam někdo podělal a nám posílají
zprávu, že se omlouvají za nepříjemnost! Okamžitě komunikujeme
emailem s ubytováním i s Booking.com, ale stále stejné, Booking
raději neodpovídá. Takže tam jedeme na blint, jen abych dohodl
zrušení peněžního storna. O to, že bychom si nenašli ubytování
na ostrově nemám strach, ale tohle místo jsem dlouho hledal, takže
mi to úplně vzalo dobrou náladu a do noci jsem byl rozvrzaný. I
taková překvapení člověka na cestě potkají, ale zmeškání
letadla je asi dražší. Navíc, Martinka mě pořád uklidňovala a
rozptylovala, takže nakonec při procházce večerním trhem, kde
jsme si dali čerstvou, luxusní, grilovanou rybu, jsem tu situaci
začal trochu akceptovat. Nakupujeme nějaké tradiční dárky na
nočním trhu a jdeme brzy spát. Ráno moudřejší večera.
Žádné komentáře:
Okomentovat